Víte, že název zelený čtvrtek vznikl vlastně omylem? Vznikl zkomolením původního německého Greinen Donnerstag – lkavý čtvrtek, na Grünner Donnerstag – zelený čtvrtek. K zelenému čtvrtku se váže celá řada tradic. V běžném životě se nám dochoval zvyk, který dodržuje celá řada domácností, sníst něco zeleného.

Na škaredou středu se neškareďte! Podle jedné pověry by se vám totiž mohlo stát, že se budete škaredit i každou další středu celý další rok. V tento den je v křesťanské tradici připomínána Jidášova zrada – tedy jednoduše řečeno velmi ošklivý, škaredý čin, proto škaredá středa. V některých krajích se tento den označuje jako černá středa nebo sazometná středa. Které tradice a pověry se ke škaredé středě vztahují?

Velikonoční pondělí je tradičně spojeno s koledováním. Kluci chodí s pomlázkou koledovat a za to, že nás milé holky a ženy pomlázkou vyšlehají, abychom byly krásné a celý rok zdravé, si zaslouží odměnu. Tradiční odměnou je malované vajíčko, pro malé kluky něco dobrého a pro ty plnoleté štamprlička. My jsme se letos s dcerkou rozhodly, že koledníky obdarujeme nejen sladkostí, ale také sušenkami – velikonočními lineckými vajíčky.

Velikonoční výzdoba nebývá tak okázalá a třpytivá, jako je výzdoba vánoční. K velikonocům tradičně patří vajíčka, ovečky, zajíčci, kuřátka, jarní květiny, proutí, barevné stužky a hlavně svěží barvy. To vše má jarní a velikonoční výzdoba mít. Někdo má raději střídmé, minimalistické zdobení, jiný si libuje v jasných a zářivých barvách a okázalých dekoracích. Jedno je však společné – svěží zelená barva a vajíčka. Tyto dvě výrazné dominanty nechybí nikde. Linou se od domova k domovu, vítají jaro a oslavují Velikonoce.