Proč se slaví Velikonoce a velikonoční týden den po dni

Barvení vajíček, pečení beránka, pletení pomlázek… na Velikonoce se každoročně těšíme. K tomu prodloužený víkend a dva dny volna navíc. Kdo by takové svátky neměl rád? Víme, že se k Velikonocům váže řada tradic, ale proč se vlastně Velikonoce slaví a co všechny ty tradice znamenají se mnohdy z našich povědomí vytratilo. Co znamená, a kdy je květná neděle, škaredá středa nebo bílá sobota? Pojďme tedy krátce nahlédnout do minulosti a připomenout si, proč se Velikonoce slaví, jaký je velikonoční týden, jaké zvyky a proč se k jednotlivým dnům váží.

Proč se slaví Velikonoce?

Úplně stručně – Velikonoce jsou svátky jara. Tak byly vnímány v pohanských dobách, kdy se začala příroda po zimě probouzet. Zcela nový rozměr dalo Velikonocům židovství a křesťanství. V židovském pojetí, tak jak se Velikonoce slavily před 3500 let, byly tyto svátky oslavou vyvedení židovského národa z područí egyptského. A před zhruba 2000 lety dostaly význam z hlediska křesťanství, protože právě v této době byl ukřižován a z mrtvých vstal Ježíš Kristus. Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem.

Jak už tomu, ale vždy bylo, část zvyků zůstala z dob pohanských, přebraly se některé zvyky židovské a jiné křesťanské. Postupem času tedy vznikla podoba Velikonoc tak, jak ji známe dnes. Nic ale není trvalého a vlivem prostoru a času se i Velikonoce stále mění.

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem. Slaví se v neděli po prvním jarním úplňku.

Kdy se slaví Velikonoce?

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, to znamená, že není stanovený pevný den v roce (třeba jako u Štědrého dne 24.12.), kdy je slavit. Každý rok se tedy slaví v trochu odlišnou dobu. Pro výpočet data Velikonoc je však přesně stanovené pravidlo. Velikonoční svátky připadají na neděli po prvním jarním úplňku. Pokud je tento úplněk také v neděli, pak se slaví až neděli další. Jedná se tedy o období mezi 23. březnem a 26. dubnem.

Velikonoční týden den po dni

Každý jistě někdy slyšel pojmy jako Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota… pojí se s dobou před samotným Velikonočním pondělím. Jak jdou dny po sobě, co znamenají a jaké tradice se k nim váží?

Na Květnou neděli si natrhejte do vázy kočičky.

Květná neděle

Ve znamení zelené ratolesti otevírá velikonoční týden. Koná se na památku Kristova příjezdu do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali zelenými palmovými ratolestmi. Zahajte tedy velikonoční týden třeba tím, že si právě na Květnou neděli natrháte do vázy kočičky, zlatý déšť nebo jiné zelené proutky.

Modré pondělí (někde také žluté)

Tento den z hlediska křesťanství žádný velký význam nemá, ale tradičně v domácnostech začal jarní úklid.

Šedivé úterý

V tento den úklid pokračoval, měly by se vymetat pavučiny z koutů.

Škaredá středa (také Sazometná středa)

Z hlediska křesťanství má poměrně velký význam. Jidáš v tento den zradil Ježíše. Byl to nehezký – škaredý čin, proto také označení dne jako „Škaredá středa“. Rozhodně byste se tento den neměli mračit, mohlo by vám to zůstat po celý následující rok a všechny středy by pro vás byly škaredé. V tento den byly vymetány saze z komínů.

Na Zelený čtvrtek snězte něco zeleného.

Zelený čtvrtek

Křesťané si v tento den připomínají poslední večeři Páně. Večer pak zvony symbolicky odlétají až do bílé soboty do Říma. Jejich zvuk nahrazují řehtačky. Z pohanského hlediska je tento den poměrně známý, traduje se, že pro zachování zdraví pro celý další rok byste měli sníst něco zeleného – špenát, ale také salát nebo nádivku z mladých zelených kopřiv. Jiná tradice říká, že tento den by měl být postní a měla by se jíst jen zelenina. Hospodyně pekávaly sladké pečivo jidáše, na znamení Jidášovy zrady.

K Zelenému čtvrtku se také váže řada pověr a pranostik:

• „Na zelený čtvrtek hrachy zasívej, na velký pátek se zemí nehýbej!“
• Neměli byste se s nikým se nehádat, hádky se vám budou příští rok vyhýbat a peníze si k vám sami najdou cestu.
• Ještě před rozedněním zatřeste na zahrádce ovocnými stromy, úroda pak bude bohatá.

Velký pátek

V tento den si křesťané připomínají ukřižování Ježíše. Byl odsouzen, ukřižován na kříži a pohřben. Na památku se konají mše a lidé drží půst. Ostatní zvyky vázající se k Velkému pátku jsou pohanské.

• Velký pátek je spojen s kouzly, údajně se otevírá země a vydává své poklady, místo označuje světlo či světlá záře.
• V tento den byste neměli nikomu nic půjčovat – půjčená věc by mohla být očarovaná.
• Nesmí se hýbat se zemí – rýt, kopat, sázet…
• Nesmí se prát prádlo – symbolicky by bylo prané v Kristově krvi.
• Před úsvitem se umyjte pramenitou vodou, budete po celý rok zdraví.

Bílá sobota

Znovu se vrací zvony, které odletěly na Zelený čtvrtek. Světil a zapaloval se paškál – bílá tlustá zdobená svíce. Hospodyně doma uhasily oheň a znovu ho zapálily až loučí nebo svíčky zapálené právě od paškálu. Tato svíce je symbolem Kristova vzkříšení.  V kostelích je ale klid, neslaví se mše. Vše se připravuje na následující den – Boží hod velikonoční. Pletou se pomlázky, barví vajíčka, vše se zdobí.

• Chlapci mají na Bílou sobotu uplést pomlázku.
• Můžete začít péct beránka a mazance.
• Dívky by měly začít barvit velikonoční vajíčka a kraslice.
• V chalupách se uklízelo a bílilo, vše se připravovalo na Ježíšovo zmrtvýchvstání.
• Na stole by neměl chybět bílý ubrus.

Na Bílou sobotu upečte beránka nebo mazanec, nabarvěte vajíčka a upleťte pomlázku.

Boží hod velikonoční

Podle křesťanské tradice právě v neděli na Boží hod velikonoční za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých.

• Hospodyně pekly beránka a mazance.
• Pokrmy se nechávaly světit v kostele.
• Kousek svěceného jídla byl darován poli i hospodářským zvířatům ro zajištění hojnosti a bohaté úrody.

Velikonoční pondělí (také červené pondělí)

Končí jím velikonoční týden, chlapci chodí po staveních a pomlázkami upletenými z proutků šlehají děvčata a ženy. Za to, jsou obdarováni zdobenými vajíčky. Jedná se o pohanský zvyk, který by měl zajistit zdraví a krásu ženám a plodnost mužům. Součástí koledování může být také polévání vodou. Konkrétní zvyky se liší kraj od kraje.