voda-4

Co se stavbou po povodni

Výkyvy počasí přinášejí jednou dlouhá období sucha, podruhé nečekané přívalové deště a záplavy. Zdá se, že letos u nás hrozí spíše to druhé. O tom, že povodeň postihla vesnice a městečka slýcháme bohužel dost často. Domy po záplavách je třeba uvést co nejrychleji do původního stavu.

Je jasné, že ve stavbách je nejběžnějším problémem po záplavách vlhkost konstrukcí. V domech, jimiž se prohnala povodňová vlna nebo byly vyplaveny při průtrži mračen kvůli poškozené střeše, je prvořadým úkolem co nejrychlejší vysušení vodou nasáklé konstrukce. To lze realizovat s různou účinností.

Foto: FreeImages.com

Povodeň Praha 2013

Přirozené vysoušení „na dlouhé lokte“

K levným, ale málo účinným a zdlouhavým metodám patří vysoušení staveb přirozenou cestou, jež lze navíc uplatnit pouze v určitém ročním období. Jestliže se povodeň odehraje v létě (a následuje po ní delší časový úsek suchého a teplého počasí), může přinést aspoň částečný účinek. Doba odhadovaného úplného vyschnutí stavby se ale v tomto případě počítá na dva až tři roky. Nic podstatného na tom nezmění ani pokus s letním topením v provlhlých stavbách. Problémem je velmi nízká účinnost tohoto postupu, který navíc představuje neúměrně vysoké náklady na energetickou spotřebu při topení.

vysoušeč, foto: Flickr.com, haasrw0977Vysoušeče jsou účinné

Po zkušenostech z katastrofálních povodní v posledních dvou dekádách (Morava 1997, Čechy 2002) je ve způsobech zacházení se zasaženými stavbami již dost zkušeností. Začala se ve velké míře uplatňovat moderní technika a nesrovnatelně efektivnější metody, v nichž hlavní roli hrají  vysoušeče, které snižují účinně vlhkost vzduchu a zdi po dosažení tzv. rovnovážné vlhkosti vysychají poměrně rychle.

Dva typy přístrojů

Masové uplatnění našly dva typy vysoušečů. Nejběžnější jsou kondenzační vysoušeče s kompresorovým okruhem. Fungují tak, že vzdušnou vlhkost srážejí na studeném povrchu výparníku, kondenzovaná voda je pak odváděna do sběrné nádoby nebo do kanalizace. Vysušený vzduch se pak ohřívá a vhání do vysoušeného interiéru. Kromě toho lze použít vysoušeče na adsorpčním principu (nezaměňovat s absorpcí!), jež se od kondenzačních zařízení liší tím, že v nich voda nekondenzuje a není ji třeba v kapalném stavu odvádět, ale vlhkost ze vzduchu v zasaženém interiéru se vyfukuje v proudu regeneračního vzduchu mimo vysoušen prostor v podobě páry.

Výhody a nevýhody

Kondenzační odvlhčovače neumožňují během zapojení v interiéru dosáhnout vlhkosti pod úroveň 35 až 40 % relativní vlhkosti, což znamená delší čas potřebný k odvlhčení zdiva. U kondenzačních vysoušečů navíc při teplotě pod 15 °C výrazně klesá jejich výkon. Ten je možné částečně zvýšit dodatečným topením v interiéru, to ale zase zvyšuje energetickou náročnost.

Adsorpční vysoušeče mají při vysoušení lepší parametry a relativní vlhkost ve vysoušeném prostoru mohou dostat až pod 20 %. Kromě toho mají schopnost pracovat i při nízkých teplotách a na účinnosti se to neprojevuje.

Zásady používání vysoušečů

  • Před vysoušením je třeba odstranit všechny nečistoty způsobené povodní, ze zdiva odstranit malbu, stěny omýt vodou, případně osekat omítky.
  • Vybrat vhodný vysoušeč (nebo více vysoušečů), poddimenzování kapacity může dojít ke kondenzaci vlhkosti na stěnách a oknech, při předimenzování ke zbytečné spotřebě elektrického proudu.
  • Zabránit přístupu vzduchu z jiných místností nebo zvenčí, utěsnit všechny otvory ve vysoušené místnosti.
  • Teplotu vzduchu ve vysoušené místnosti udržovat mezi 20 a 30 °C.
  • Nevětrat! Do místnosti vcházet jen ze účelem obsluhy vysoušeče (obvykle stačí jednou za 12 hodin).
  • Vysoušeče ve vysoušeném prostoru musí běžet nepřetržitě 24 hodin denně.
  • Je-li dům podsklepen, je třeba zajistit nejdříve vysoušení sklepních prostor
  • Vysoušeče nechat nepřetržitě pracovat v jednom prostoru minimálně tři až čtyři dny, teprve pak je možné je přemístit do jiné místnosti

Zdroj: Hasičský záchranný sbor ČR

Doplňkové metody sanace

Alternativou uvedeným metodám vysoušení vlhkých zdí jsou tzv. neinvazivní metody sanace, dají se ale aplikovat jen u nadzemních částí budov. Jednou z nich je elektroosmotická metoda, která využívá fyzikálních zákonitostí vody a jednosměrného proudu. Metoda je založena na fyzikální skutečnosti, kdy se voda v materiálech pohybuje vlivem elektrického stejnosměrného proudu.

V praxi se objevuje i mikrovlnná metoda, která způsobuje zahřívání a následné odpařování vody ze stavební konstrukce.



ZATÍM NEBYL VLOŽEN ŽÁDNÝ KOMENTÁŘ, BUĎTE PRVNÍ.

VSTUP DO DISKUZE

Kontrola *

Webové stránky používají soubory cookie k poskytování služeb. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.
TOPlist