živý plot

Zakládáme živý plot

Živé ploty se dají využít nejen k ohraničení pozemků, ale skvěle se hodí i k vnitřnímu rozdělení zahrady, popřípadě k zamaskování jejích nehezkých prvků.

Jeho kvality bezpochyby oceníme hned v několika ohledech. Živý plot nás ochrání před zvědavými pohledy daleko lépe,cnež třeba pletivo. Poslouží jako bariéra proti větru, hluku a prachu z přilehlých komunikací.

I když je se živým plotem více práce a na jeho finální krásu si musíme chvíli počkat, působí v celkovém dojmu velmi uklidňujícím dojmem a podporuje celkový ráz zahrady.

Foto: pixabay.com

Živý plot z habru, bobkovišně nebo buku je vhodnější vysazovat v jarních měsících.

Optimální dobou k vysazování živého plotu je jaro a začátek podzimu. Habr, buk lesní a bobkovišeň lékařská by se měly vysazovat raději na jaře.

Při zakládání živého plotu je nutno dbát na polohu a velikost zahrady, nároky vysazovaných dřevin na stanoviště, i formu a výšku vzrůstu jednotlivých druhů rostlin. Dále se musíme rozhodnout, zda chceme plot stále zelený či opadavý, kvetoucí, stříhaný nebo volně rostoucí…

Pokud nechceme plot stříhat několikrát ročně, vyhneme se rychle rostoucím druhům jako  je ptačí zob nebo keřovitý zimolez. Mezi nenáročné keře, které většinou stačí stříhat jen jednou za rok patří dřišťál, buk, habr, cesmína a z jehličnanů tis nebo zerav.

Jestli-že byste zatoužili mít na své zahradě některý z netradičních druhů živých plotů, pak můžete zkusit tavolník, pustoryl, hortenzie, šeříky, mochny nebo dokonce růže. Tyto druhy se hodí spíše jako dekorace, než jako klasický venkovní plot.

Foto: pixabay.com

Pokud nechcete živému plotu věnovat přílišnou péči, je vhodné zvolit například: dřišťál, buk, habr, cesmínu a z jehličnanů tis nebo zerav. Ty stačí stříhat jednou ročně.

Jak postupovat při výsadbě?

Nejprve si podle vytyčeného provázku připravíme dostatečně hluboké jámy pro vysazení rostlin. Půdu na dně nakypříme a podle potřeby smícháme s kvalitní kompostovou zeminou, případně s nějakým dlouhodobě působícím hnojivem.

Sazenice vyjmeme z kontejnerů, vysazujeme je v pravidelných rozestupech. Podle druhu a velikosti mladých sazenic vysazujeme na jeden metr 1–5 kusů rostlin. U nestříhaných volně rostoucích plotů doporučujeme max. 1–2 rostliny, u jehličnanů 2–3, u tvarovaných plotů 3–5 kusů na metr.

Dřeviny vysazujeme tak, abychom co nejméně porušili jejich kořenový bal. Správnou výšku zasypání poznáme podle hnědavého zabarvení kořenového krčku. Nad kořenovým balem by měly být alespoň 2 cm zahradní zeminy. Nakonec půdu kolem rostliny pevně upěchujeme a vydatně zalijeme.

Obzvlášť důležité je při výsadbě zastřihnutí. Pokud je třeba,zakracujeme dlouhé nerozvětvené výhony na několik pupenů,aby se keře rychleji a bohatěji rozkošatěly.

Abychom zabránili vysychání půdy a zaplevelení, pokryjeme vysázený pruh přibližně 7cm vysokou vrstvou mulče.

V suchém létě je nezbytné plot důkladně zalévat. V období od března do srpna můžeme živý plot ještě přihnojovat speciálním hnojivem.




Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze

Webové stránky používají soubory cookie k poskytování služeb. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.