O bazénovou vodu je třeba pečovat

Požitek z osvěžující koupele na vlastním pozemku není samozřejmostí, ani když jsme bazén na jaře pečlivě ošetřili. Zvlášť v horkých letních dnech vyžaduje bazénová voda náročnou péči.

Voda je totiž ideálním prostředím pro organismy (řasy, bakterie…), jež se mohou stát příčinou nejrůznějších potíží, nehledě na to, že koupání v na pohled nečisté vodě není nich příjemného. Rodinné bazény se proto v létě neobejdou bez chemie.

Důležitá hodnota pH

Kvalitu vody v bazénu určuje hodnota její kyselosti, tedy pH, a bez sledování tohoto parametru se péče o bazén neobejde. Za neutrální roztok je považován takový, který má pH = 7, 0 v bazénech se doporučuje hodnota pH asi 7,4, která odpovídá hodnotě pH lidského oka a brání se tak dráždění vodou. Voda s vyšším pH (nad 7,8) přináší riziko vzniku sedimentů a zákalu a také chlor použitý k desinfekci v ní není účinný. Voda s pH nižším než 7,0 je zase příliš kyselá, dráždí sliznice a navíc ohrožuje kovové povrchy korozí.

Hodnotu pH vody měříme testery, jež fungují tak, že  se do vzorku vody přidá testovací látka způsobující změnu barvy roztoku. Podle ní se pak pomocí barevné škály určí hodnota pH.

Pozor na zákal

Častým problém u bazénové vody je zákal, za kterým nutně nemusí stát přemnožení mikroorganismů – příčinou je např. vysoké pH a vznik nerozpustných krystalků uhličitanu vápenatého, které filtrace neodstraní. Zákalu tohoto typu zabráníme úpravou pH vody a přidáním přípravků, jež snižují koncentraci vápenatých kationtů.

Pokud je bazénová voda zabarvena hnědě nebo zeleně, může to být zvýšením obsahu železa nebo manganu. I tady pomůže úprava pH vody a aplikace algicidních látek. Vodu zakalí i navátý prach nebo jiné drobné nečistoty. Receptem jsou flokulační přípravky,které ve vodě vytvářejí větší vločky a sraženiny, filtrační zařízení je pak dokáže snáze zachytit.

Řasy, bakterie, sinice…

Nejrizikovější jsou pro čistotu vody v bazénu mikroorganismy, velmi rychle se totiž ve vhodných podmínkách množí a jejich počty mohou rychle dosáhnout miliard. Také řasy mohou způsobit dlouhodobé a nepříjemné problémy.

Řasy „mají rády“ vodu s vyšší hodnotou pH a s dostatkem slunečního svitu. Vyskytují se pak ve formě planktonu, který plave volně ve vodě, usazuje se na dně nebo se zachycuje ve spárách a pórech betonu. Dokáží pak zamořit bazén během velmi krátké doby. Dalším nevítaným hostem v bazénu mohou být sinice známě hlavně z volných vodních ploch – ty na rozdíl od řas nepůsobí jen nepříjemně na pohled, ale produkují i zdraví nebezpečné toxiny.

… a jak proti nim postupovat

Pro udržení kvalitní vody v bazénu je nutnou podmínkou její pravidelná desinfekce, nejčastěji se proto přistupuje ke chlorování, dostatečnou desinfekci zajistí kyselina tri(di)chloroisokyanurová nebo chlornany. Chlor ničí bakterie, viry a plísně, ale pomůže i  proti některým řasám. Při jeho užití je ale nutná opatrnost – ve větším množství může způsobit podráždění sliznic i pokožky. Úroveň chlorování proto musí být vyrovnaná, optimální hodnota obsahu chloru ve vodě je 0,3 – 0,6 mg/l a měli bychom ji kontrolovat nejméně jednou týdně. K tomuto účelu jsou určeny testery ve formě tablet nebo kapek.

Jestliže zjistíme, že se v našem bazénu usídlily řasy, musíme nejdříve vypnout filtrovací zařízení, pak přistoupit k jejich likvidaci. Používá se např. přípravek CTX-200/GR (rozlévá se po hladině) v dávce 30 gramů na krychlový metr vody, poté se stejným způsobem aplikuje CTX-590. Po osmi hodinách působení se odstraňuje mrtvá řasa ze stěn bazénu a ze dna pomocí kartáče, odsává vysavačem rovnou do odpadu. Po tomto zásahu se opět kontroluje a na potřebné hodnoty upravuje pH a obsah chloru.

Obejdeme se i bez chloru

Pokud se chceme vyhnout riziku podráždění spojenému s užitím chloru, nabízí se bezchlorové přípravky a zařízení pro desinfekci bazénové vody. Jde o výrobky na bázi kyslíku (ozón, peroxid), jód a brom (halogeny), které se aplikují v podobě prášku, roztoku nebo suspenze. Do upravované vody se musejí přidávat plynule a v přesných dávkách, přičemž je velikost dávky dána stupněm znečištění.