kompost1

Kompost – jak na něj

Zbytky ovoce, zeleniny ,posečená tráva, sebrané listí, kávová sedlina, zbytky čaje, skořápky od vajíček, piliny, třísky, kůra, ořechové skořápky… Odpad, jenž lze proměnit v organické hnojivo, které do půdy vrátí všechny cenné živiny. Poradíme vám jak jej založit a starat se o něj.

Podzimní měsíce jsou tím nejvhodnějším obdobím pro založení kompostu. Peníze a čas, které tomu věnujete,se vám bohatě vrátí v podobě krásných kvetoucích rostlin, chutnějších a větších kusů ovoce a kvalitní zeleniny. Kompostem dodáváme půdě veškeré potřebné živiny a zvyšujeme její úrodnost. Navíc se zbavíme odpadu ekologickou cestou. Hlavní zásluhu mají bakterie, plísně, žížaly a ostatní půdní organismy, které se postarají o rozklad organického odpadu.

Kam s ním?

Vhodné umístění je jedním z předpokladů k správné tvorbě kompostu. Nejlépe mu bude v polostínu pod listnatým stromem či keřem. Silné slunce by jej příliš vysušovalo a déšť by mu ubíral cenné živiny. Navíc je vhodné kompost umístit do ústraní a vyhnout se tak problémům s nevzhledností a nepříjemným zápachem. Kompost však musí zůstat přístupný pro další práci.

Jaký kompostér vybrat?

Nejlevnější variantou je hromada bez oplocení, avšak nepůsobí příliš esteticky a navíc je proces kompostování pomalejší. Vhodnější je tedy kompost s ohradníkem. Vyrábějí se ze dřeva, plastu, kovu a pořídíte je buď otevřené nebo uzavřené.

Otevřeným kompostérem proniká vzduch do celé hromady odpadu a ten se pak lépe rozkládá. Vlhčí materiál díky vzduchu lépe prosychá a nevzniká tak více zapáchající tekutiny jako v kompostéru bez větracích otvorů. Zrání probíhá přirozeně za podpory enzymů, bakterií a živočichů. Navíc jsou otevřené kompostéry praktické v otevírání a rozebírání při vybírání kompostu nebo jeho přeskládání. Konstrukce je jednoduchá a obvykle není třeba ani použít nářadí ke smontování kompostéru. Kompostéry lze pomocí rozšíření upravit na více buněk či zvětšovat. Nejodolnější jsou kompostéry ze zinkového plechu, plastové v zimě často praskají a na dřevěné útočí vlhkost a organismy. V jejich neprospěch je delší doba zrání.

Oproti tomu uzavřené kompostéry zesilují tepelnou izolaci stěn a pomocí větracího systému urychlují rozklad kompostu. Zrání v uzavřeném kompostu tak trvá 4 týdny. Kompostéry se plní se shora a uzavírají se odklápěcím víkem.

Jak založit kompost?

Správné složení kompostu je důležité pro jeho dobrou tvorbu. Odpad dělíme na dvě skupiny – zelený a hnědý. Zelený odpad je bohatý na dusík, je měkký a vlhký. (např. tráva, zbytky zeleniny, ovoce, čerstvé listí, hnůj, močůvka, kávová sedlina, zbytky čaje…) Hnědý odpad je bohatý na uhlík, je suchý a tvrdý. (např. suché listí, sláma, skořápky od vajíček, papírové utěrky a ubrousky,piliny, třísky, kůra, rozdrcené větvičky…)

Nejlépe jej zakládáme na podzim. Začínáme s asi 15 cm vrstvou hnědého odpadu a na ní pak přidáváme vrstvu zeleného odpadu. Vrstvy je důležité střídat a to nejlépe v poměru na 2-3 díly hnědého odpadu : 1 dílu zeleného odpadu.

Foto: FreeImages.com

Podíl hnědého a zeleného odpadu v kompostu by měl být přibližně 3:1.

Péče o kompost

Na jaře díky zvýšené vlhkosti a větším teplotám dochází k velmi rychlému rozkladu veškerého bioodpadu nahromaděného přes zimu. Proto je vhodné na jaře kompost přeházet na kupu vedle nebo do druhého kompostéru. Kompost odebíráme z boku, abychom dodrželi vrstvení zeleného a hnědého odpadu. Rozhodíme ho tak, aby se provzdušnil a nahoru uděláme mísu, aby voda nestékala po povrchu. Takto necháme kompost až do podzimu a nic na něj již nepřidáváme. Na původním místě založíme kompost nový.

Na podzim kompost opět přeházíme, ale tentokrát přes hrubé síto. Nezetlelý odpad přidáme k novému kompostu a starý kompost použijeme v zahradě. Kompost zraje přibližně rok, ale odebírat můžeme již po 6 měsících, nejlépe na jaře. Zralý kompost bezpečně poznáme podle lesní vůně. Použijeme jej na záhony, trávník nebo stromy, ale i k zemině do květináčů.

Problémy s kompostem

Pokud se kompost nerozkládá, znamená to, že je příliš vysušený. Je nutné ho zalít vodou a dodat mu dostatek dusíku ze zbytků zeleniny, ovoce nebo posekané trávy.

Zapáchá-li kompost, pak je problém ve špatném poměru a složení kompostu nebo v nedostatku vzduchu. Kompost je třeba provzdušnit a nebo přidat hnědý odpad, jako jsou větve, listy nebo piliny.

Rozkládá-li se kompost pomalu, pak je možné přidat do něj půdu nebo již hotový kompost. Využít můžete ale i speciální urychlovače kompostů. Problém může být i v nedostatku zeleného odpadu.

Co do kompostéru nepatří?

Rozhodě nepřidávejte do kompostu kosti nebo zbytky masa, pecky, slupky z tropického ovoce, větve z tújí, plevel, popel z uhlí, rostliny napadené chorobami, plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, časopisy, výkaly nebo dětské pleny.

Kompostér v bytě

Pokud byste chtěli dopřát svým pokojovým rostlinám výživné hnojivo a nemáte-li zahradu, pak není třeba zoufat. Uzavřený kompostér můžete umístit i na balkoně a nebo můžete využít speciální
kompostovaní koše nebo sáčky, pytle, tašky a další novodobé domácí kompostéry, které nijak neobtěžují svých zápachem a navíc bývají často velmi designové.



ZATÍM NEBYL VLOŽEN ŽÁDNÝ KOMENTÁŘ, BUĎTE PRVNÍ.

VSTUP DO DISKUZE

Kontrola *

Webové stránky používají soubory cookie k poskytování služeb. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.
TOPlist