jahoda

Zahrádkářův rok – ČERVEN

V červnu se  prolíná konec jara se začátkem léta. V zahradě kvetou mnohé keře, trvalky i cibuloviny a začínají rozkvétat letničky. Zahrada vyžaduje zavlažování, odstranění bujícího plevelu a postřiky proti některým chorobám a škůdcům.

Červen v okrasné zahradě

V okrasné zahradě nás nemine pravidelné zastřihávání okrasných keřů a udržování jejich tvaru. Častěji řez vyžadují nově vysázené opadavé živé ploty. Červen je ideálním obdobím pro množení okrasných dřevin. Okrasné keře, které nelze množit zimními řízky, nyní můžeme množit zelenými řízky pod folií. Zejména je to brslen, kdoulovec, komule, lýkovce, plaménky, růže, šeříky nebo třezalky a většina stálezelených listnáčů.

Pravidelnou pozornost vyžaduje v tomto měsíci trávník. Je třeba jej pravidelně sekat, kropit za suchých dní a případně se zbavit plevelu.

V červnu je třeba zahradu celkověza sucha vydatně zavlažovat. U okrasných rostlin odstraňujeme odkvetlá květenství, u keřů velkokvětých růží určených pro řez ponecháváme na stoncích jen koncové poupě a postranní co nejdříve vyštípneme. Odkvetlé květy opatrně odstraňujeme i u rododendronů, abychom nepoškodili nové vegetační vrcholky. Vegetační vrchol zaštípneme u jiřinek,chryzantém a dalších rostlin, pokud mají jen jeden stonek. Rostliny se tak rozvětví.

Cibule tulipánů a hyacintů vyndáme ze země,hned jak jim začnou žloutnout listy. Osušíme je, očistíme a uskladníme do sucha při teplotě kolem 20°C. Přesazování je vhodně každoročně.

Z dvouletek vyséváme zvonky prostřední, macešky, sedmikrásky a pomněnky. Tyto rostliny se často rozmnoží v zahradě samy ze semen, která vypadají dříve, než rostliny zcela odkvetou.

Péči věnujeme skalce, kterou zbavujeme plevele, plazivé rostliny řezem zakrátíme a za sucha skalku jemným postřikem zavlažujeme.

Foto: FreeImages.comČerven v ovocné zahradě

Červen nám přináší první ovocnou sklizeň – zejména pak třešně, jahody, maliny nebo rybíz. Jahody je třeba chránit proti plísňovým chorobám. Nastýláme tedy pod ně trávu, slámu nebo piliny, abychom se vyhnuli vlhké půdě. Jahody je třeba také za velkého sucha vydatně zavlažovat, aby se vyvinulo co nejvíce velkých plodů.

Stromy s bohatou násadou plodů přihnojíme a vydatně je zavlažujeme. Podle potřeby ovocné stromy také ošetřujeme proti škůdcům a chorobám. Provedeme ruční probírku plůdků. Sesbíráme je společně s popadanými nedozrálými plody, aby se nám v zahradě nešířili škůdci a choroby. Stromy i nadále okopáváme a udržujeme bez plevele.

Na keřích révy vinné vylamujeme zálistky ve spodní části letorostů a půdu okolo zkypříme a přihnojíme dusíkatým hnojivem, zejména pak, pokud keře špatně rostou. U nově vysazených až tříletých keřů odstraňujeme kořínky vyrůstající z roubu nebo z horní části kořenového kmínku. Révu ošetřujeme za vlhkého počasí proti plísni a červené spále a za sucha proti padlí a sviluškám. Hnojit je vhodně před květem i po odkvětu roztokem plného hnojiva.

Foto: FreeImages.comČerven v zelinářské zahradě

Tento měsíc již můžeme sklízet první saláty, mrkve, ředkve, vodnici i rané zelí. Na počátku měsíce můžeme ještě vysít na záhony mrkve, červenou řepu i keříčkové fazole. Brambory a stejně tak i cibuli za teplého a deštivého počasí chráníme proti plísňovým chorobám. Později též rajčata a okurky. Vhodné je použít Kuprikol, Dithane, Novozir a jiné přípravky.

Postupně sbíráme bylinky a koření, které sušíme a uchováváme v suchu a temnu.

Čas je třeba v tomto měsíci věnovat záhonům s rajčaty a okurkami. Rajčata tyčková vedeme na jeden výhon, abychom docílili dobré úrody a zabránili chorobám. Postupně je přivazujeme k tyčkám nebo kolíkům a zaštipujeme zálistky. Okurky vyvazujeme do svislé polohy ke kolíkům nebo síti či pletivu. Je to dobrá prevence proti plísni. Za sucha zavlažujeme nejlépe okurky i rajčata konví bez růžice ke kořenům.

Na venkovní záhony sázíme pozdní hlávkovou kapustu, květák, brokolici, kedlubny a zimní pór. Začínáme sklízet hrášek a nejranější odrůdy brambor. Na uvolněná místa po první sklizni můžeme začít vysévat keříčkové fazole, ledový salát, mrkve nebo hrách.

Foto: FreeImages.comTip: Použití herbicidů na zahradě

Nejméně oblíbenou činností na zahradě bývá pletí. Snad každý by uvítal, kdyby tato práce odpadla a volný čas bychom mohli věnovat jen vlastnímu pěstování květin, ovoce a zeleniny. Plevele jsou lépe přizpůsobeny životu ve zhoršených podmínkách než kulturní rostliny. Rozmnožují se semeny i podzemními orgány a protože rostlinám odebírají světlo, vláhu a živiny, snižují tak jejich výnosy a nezbývá nám zahrádkářům nic jiného, než jejich soustavné odstraňování. Navíc jsou mnohé plevele i hostiteli různých chorob a škůdců a napadají pěstované rostliny.

Jak působí herbicidy?
V tržním zahradnictví se proti plevelům využívají přípravky zvané herbicidy. Herbicidů je veliké množství. Některé působí selektivně – hubí jen určité skupiny plevelů, ale kulturní rostliny nepoškozují. Jiné mají účinek naopak totální – ničí všechny rostliny. Účinnou látku herbicidů přijímají některé plevele nadzemní částí a jiné kořeny. Některé herbicidy působí dotykem na zasaženou část rostliny, další pak systémově – pronikají do všech orgánů rostliny přes rostlinné pletivo.

Co ovlivňuje účinek herbicidů?
Optimální účinek závisí na mnoha faktorech. Je třeba použít správný druh přípravku proti jednotlivým plevelům a dále použít správné množství a ředění. Důležitou roli hrají i dobře vybrané trysky přístroje na postřik, tlaku uvnitř nádoby, na rychlosti chůze a výšce trysky nad zemí. Zcela nevhodné je postřikovat za větru a jen příliš jemnou mlhovinou. Vítr by mohl odnést postřik na okolní kulturní rostliny.

Kdy používat herbicidy?
Herbicidy lze použít na plochy, které prozatím nevyužíváme zahrádkářsky a nebo jsou značně zamořené plevelem. Jako totální postřik se využívám často přípravek Roundup. Plevel jím postříkaný uhyne během nejpozději do dvou týdnů. Neničí však semena ani podzemní části rostlin v období vegetačního klidu. Lze jej využít i tak,že jím pouze potřeme listy rostlin, kterých se chceme zbavit,a to v poměru 1:1-2 a potíráme štětcem nebo tamponem na špejli. Přípravek postupně pronikne až do kořenů plevele a ten uhyne. Na trávník je pak nejvhodnějším přípravkem Bofix. Plevel obvykle uhyne opět do dvou týdnů.

Kam dál?
Zahrádkářův rok – červenec
Pěstujeme bylinky – rozmarýn



ZATÍM NEBYL VLOŽEN ŽÁDNÝ KOMENTÁŘ, BUĎTE PRVNÍ.

VSTUP DO DISKUZE

Kontrola *

Webové stránky používají soubory cookie k poskytování služeb. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.
TOPlist