667995_40766786

Tepelná čerpadla ano či ne

V poslední době jsou v některých médiích až nekriticky vyzdvihovány výhody tepelných čerpadel (TČ), které dokonce svými dotacemi podporuje Ministerstvo životního prostředí. Hovoří se o tom, že vstupní investice do tepelného čerpadla je sice vyšší než u jiných zdrojů energie, ale že provoz je velice levný, a proto se investice v několika málo letech uživatelům, především domácnostem, navrátí a vyplatí. Zamysleme se ale nad několika fakty…

V mnoha evropských zemích (např. Německo a Rakousko) jsou tepelná čerpadla pouze okrajovou záležitostí a je tam mnohem větší podíl domácností i firem, které vytápějí zemním plynem nebo extra lehkým topným olejem.

Za současné úrovně lidského poznání zatím neexistuje žádné „perpetum mobile“, které by zajistilo výrobu tepelné energie bez primárního zdroje energie, kterým jsou kapalná, plynná, pevná paliva nebo elektřina. Bohužel se někteří ministerští úředníci, výrobci tepelné techniky a v neposlední řadě i méně vzdělaní nadšenci, snaží tuzemské spotřebitele oklamat tvrzením, že tepelné čerpadlo je takovým tepelným „perpetum mobile“, které vyrobí teplo z vody, vzduchu nebo země.
Zkrátka, bez primárního zdroje energie nemohou fungovat ani tepelná čerpadla ani jiné kotle. Oproti ostatním kotlům, které teplo vyrábějí s větší účinností tím, že přímo spalují kapalná, plynná nebo pevná paliva, je u TČ primárním zdrojem energie elektřina. Elektricky poháněný kompresor zajišťuje přeměnu nízkopotenciálního tepla získaného z okolního prostředí na teplo využitelné pro ohřev otopné vody. Průměrné tepelné čerpadlo pracující v ideálních podmínkách tedy na každé vyrobené 3-4 kW tepelného výkonu potřebuje přibližně 1 kW elektřiny. V ČR je tato elektřina vyráběna většinou v uhelných nebo jaderných elektrárnách.

V konečném důsledku tedy nejsou tepelná čerpadla tak ekologická, jak se o nich hovoří a zdaleka nejsou tak ekonomická. Investice do jejich pořízení, instalace a dalšího servisu je ve většině případů v tuzemských podmínkách, ale i v podmínkách jiných zemí s podobným klimatem, návratná pouze v dlouhodobém horizontu, a to i v případě,že uvažujeme o poskytnutí státní podpory. Tím samozřejmě nechceme říci, že by spotřebitelé měli TČ zcela zavrhnout. Jde jen o to, aby se při úvahách o volbě vytápění nového rodinného domu nebo při rekonstrukci vytápění toho stávajícího řídili vlastním rozumem a ekonomickou výhodností zvoleného řešení.
Jde o to, aby se spotřebitelé nenechali zlákat první nabídkou typu „Investujete do TČ a topíte zadarmo…“, ale aby při výběru z  jednotlivých možností porovnávali více technických řešení vytápění postavených na různých technologiích a primárních zdrojích, jako např. topný olej, zemní plyn, TČ, pevná paliva. Jen tak si můžou být jisti, že vyberou zařízení, které bude dobře a bez poruch sloužit dlouhý čas, a že investované peníze se jim ještě v době životnosti tohoto zařízení vrátí.

Fakta o tepelném čerpadle

  1. Investice do pořízení TČ je vysoká a při jeho pořízení je nutno dobře zvážit, jestli se vůbec vyplatí. U zařízení vzduch-voda je to částka 250 – 300 tis. Kč, při instalaci zařízení země-voda nebo voda-voda je nutno počítat s investicemi mnohem vyššími, které nezřídka dosáhnou i 500 tis. Kč. Tento fakt je dán skutečností, že k ceně vlastního TČ je nutno uvažovat ještě s investicí do zemního kolektoru nebo vrtu, případně napájecí a vsakovací studny.
  2. Pozor na zařízení, které prodejci vydávají za TČ, ale ve skutečnosti jde o upravené klimatizační jednotky, které jsou ve srovnání se skutečnými TČ velmi hlučné a mají velkou spotřebu elektrické energie.
  3. Venkovní jednotka TČ vzduch-voda je během provozu poměrně hlučná a před instalací je dobře zvážit, zda trvalý hluk bude snesitelný nejen pro majitele, ale i pro sousedy.
  4. Při využití samotného TČ je nezbytnou podmínkou, aby ve vytápěném objektu bylo instalováno podlahové topení. Teplota výstupní otopné vody je totiž nízká (typicky 35°C) a nestačila by na vytopení objektu jen radiátory.
  5. Tepelné čerpadlo má omezenou životnost, slabým článkem je hlavně kompresor. Ve Švédsku, kde mají s TČ dlouhodobou zkušenost, bylo v průběhu času zjištěno, že kompresor má průměrnou životnost cca. 10 – 15 let. Ukázalo se, že výměna kompresoru je natolik technicky a finančně náročná, že naprosto běžnou praxí se stala výměna kompletního TČ. V ČR je zatím velmi málo zařízení, kde by se takový fakt dal ověřit.
  6. TČ jako primární zdroj energie používá elektřinu, která se v ČR většinou nevyrábí z obnovitelných zdrojů. Proto nemůžeme TČ označit jako obnovitelný zdroj energie.
  7. Při ekonomické úvaze o investici do TČ je potřeba uvažovat i s neustále rostoucí cenou elektřiny. Jen pro porovnání, cena elektřiny pro TČ je dnes cca. 2,50 Kč/kWh, cena zemního plynu cca. 1,65 Kč/kWh a cena topného oleje cca. 1,60 Kč/kWh.
  8. Je nutno si uvědomit, že s klesající teplotou prostředí, ze kterého TČ odebírá nízkopotenciální teplo, klesá i teplota otopné vody na výstupu z TČ a pro účinné vytopení objektu ji musíme nějakým vhodným způsobem na požadovanou teplotu ohřát. To platí i při použití TČ pro ohřev teplé vody.

V sousedních zemích s obdobnými klimatickými podmínkami jsou TČ jen okrajovou záležitostí a nejvíce domácností používá ekologický a ekonomický zemní plyn a ještě výhodnější extra lehký topný olej, který není závislý na celoroční průběžné dodávce prostřednictvím potrubí.
Odborník na vytápění, energetiku a paliva ze společnosti Thermoil, Richard Richtermoc, nám prozradil: „Vytápění tepelnými čerpadly je v určitém období roku velice levné, ale při teplotách blížících se nule nebo dokonce pod bodem mrazu je ekonomicky daleko méně výhodné než vytápění extra lehkým topným olejem nebo třeba zemním plynem.“

Zdroj: www.toel.cz




There are no comments

Add yours

Kontrola *

Webové stránky používají soubory cookie k poskytování služeb. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.
TOPlist