čemeřice černá

Čemeřice se nebojí zimy

Čemeřice rozkvétají v době, kdy se většina ostatních rostlin schovává pod listím a sněhem. Některé druhy vykvétají už na konci listopadu, další se podílejí na atmosféře předjaří. A vydrží kvést až do konce dubna. I když nepatří mezi vyhlášené krasavice, své místo si zahradě rozhodně zaslouží.

Čemeřice jsou vytrvalé rostliny příbuzné sasankám, jaterníkům nebo upolínům. V přírodě rostou na okrajích lesů, ve světlých hájích nebo pod keři na světlých stráních.

Zaujmou několika vlastnostmi. Především vytvářejí celkem nepřehlédnutelné trsy o výšce 20 až 60 cm. Dále: většinou nezatahují listy a lodyhy a vydrží dlouho zelené, ostatně i po uschnutí vypadají dekorativně.

K tomu přispívá jejich podivuhodné kvetení. Korunní plátky květů čemeřic většina lidí přehlédne. Jsou nepatrné a slouží jen k tvorbě nektaru. To, co považujeme za květní korunu, jsou plátky kališní. Občas si ponechají zelenou barvu, ale u mnoha druhů ji vymění za bílou, žlutou nebo nachovou. Kališní plátky neopadávají, a proto čemeřice budí dojem, že kvetou dlouho do podzimu. Do rodu čemeřic řadíme téměř třicet druhů.

Foto: Zdeněk Roller

čemeřice sivozelená

Nejznámější čemeřice

V zimě rozkvétá čemeřice černá a čemeřice východní. Záleží na teplotě a na výšce sněhové pokrývky, jestli s kvetením začnou už během prosince, nebo počkají do ledna či února. A nenechte se mýlit – čemeřice černá kvete bíle. Jméno dostala podle černě zbarveného kořene. Z čemeřice východní pěstitelé vyšlechtili kultivary s květy bílými, nachovými, žíhanými i tmavě fialovými, dokonce i „plnokvěté“.

Nepřehlédnutelná je i vysoká čemeřice smrdutá. Její květy opravdu nevoní. Jsou zelené, ale většinou je zdobí nachový lem.

Ještě musíme zmínit čemeřici nachovou a zelenou, které už mají – na rozdíl od té černé – jména odpovídající barvě jejich květů. Na teplejších místech bude prosperovat i zeleně kvetoucí čemeřice korsická – naroste i přes metr na výšku.

Většina druhů vytváří trs listů vyrůstajících přímo od země a květní stonky už jsou jen „dozdobené“ menšími lístky. Olistěnou a rozvětvenou lodyhu má jen několik čemeřic, například smrdutá nebo korsická.

Aby rostly do krásy

Na zahradách se málokdy pěstují čistě evropské skupiny rostlin. Čemeřice však mezi ně patří (kromě dvou asijských druhů). Některé druhy zasahují až do Německa nebo na Slovensko, takže jsou náležitě odolné proti našim zimám.

Jenom sluníčko čemeřicím příliš nesvědčí. Nejlépe se cítí v polostínu, pokud možno v pohyblivém. Ani teplomilná čemeřice korsická nechce stát na plném slunci.

Foto: Zdeněk RollerPěstování

Rostliny potřebují výživnou a dobře propustnou půdu s dostatkem vápníku. Za sucha je vhodná zálivka. S jejich přesazováním bývá svízel, jejich kořeny rostou pomalu a rostlina obvykle v prvních letech po přesazení nevykvete. Zato se dobře vysemeňují a pokud rozeznáte malou čemeřičku od plevelu a nezlikvidujete ji, dočkáte se po třech letech prvních květů.

Kde jim to sluší

Pochopitelně musíme respektovat nároky čemeřic na prostředí. Nejrozumnější je sázet je na podobná místa, kde rostou i v přírodě. Tedy pod listnatými keři a stromy, u altánů nebo blízko zdí. Dobře vypadají například u kdoulovců, nízkých panašovaných dřišťálů, lískovečků nebo vilínů.

Sousedy čemeřice by měly být nižší a drobnější rostliny, mezi nimiž trsnatá rostlina pěkně vynikne. Lze k nim proto vysadit jakékoliv jarní hajní rostlinky, zakrslé hosty nebo je obklopit kobercem brčálu či břečťanu. Na podzim se vedle nich barevně uplatní i bramboříky a ocúny.

A pozor: trs se bude rok od roku rozrůstat – poskytněte mu dostatek prostoru a nesázejte více čemeřic těsně k sobě.



ZATÍM NEBYL VLOŽEN ŽÁDNÝ KOMENTÁŘ, BUĎTE PRVNÍ.

VSTUP DO DISKUZE

Kontrola *

Webové stránky používají soubory cookie k poskytování služeb. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.
TOPlist