Zahrada

Srpen v okrasné zahradě

V srpnu zdobí zahradu již od července mnoho kvetoucích rostlin, jako jsou hortenzie keřovité třezalky, růže, kopretiny, chrpy, měsíčky, hvozdíky a dalším. Tento měsíc se  k nim přidají další okrasné dřeviny (Jerlín Japonský, který poutá pozornost širokými latami bělavých květů, které se objeví zpravidla až po 20 letech věku stromu, Opletka Aubertova, označována jako rdesno,…), trvalky ( Sasanka japonská, Oměj, Ploštičníky, Záplevák, Silenka, Třapatka Sullivantova, Zlatobýl kanadský, …), cibulnaté a hlíznaté květiny (Jiřinky, Ocún jesenní, Brambořík nachový,…) a letničky (Astra, Nevadlec péřitý, Sluncovka kalifornská, Netýkavka, a další).

V okrasné zahradě věnujeme pravidelnou péči trávníku a za suchého počasí i jeho závlaze. Za horka je vhodné sekat trávník na výšku 4 cm. Je-li v srpnu horké a suché počasí, zakládáme nový trávník, případně vylepšujeme starý až po jeho přechodu.

Okrasné rostliny soustavně zbavujeme odkvetlých květů, abychom jim prodloužili období kvetení. Levandule po odkvětu sestřihneme, případně odstraníme přestárlé části trsu. Se stříháním můžeme také začít u živých plotů jehličnanů a u listnáčů stříháme ty dorostlé.

Počátkem měsíce vysazujeme hlízy ocúnů a na podzim kvetoucích šafránů a bramboříků. Během srpna až začátkem září vysazujeme předpěstované sazenice dvouletek a sázíme cibule sněženek, bledulí, kandíků a řebíčků. Koncem měsíce je pak vhodné období pro výsadbu lilií bělostných, kosatců a pivoněk. Začínáme také s výsadbou choulostivějších stálezelených dřevin, aby do zimy zakořenily a snadněji ji přežily.

Srpen v ovocné zahradě

Srpen je obdobím sklizně. Postupnou probírkou plodů pokračujeme ve sklizni letních odrůd jádrového a peckového ovoce, sklízíme ostružiny, pozdní odrůdy jahod a rybízu, meruněk a broskvoní.

Větve s bohatou úrodou podpíráme, aby se pod tíhou ovoce nerozlámaly. Platí to především u peckovin, které mají dřevo křehčí. Za sucha stromy vydatně zavlažujeme, zejména jabloně a broskvoně a záhony s nově vysázeným jahodníkem. Srpen je poslední vhodný měsíc pro výsadbu jahodníku, pozdější výsadba pak přinese jen velmi slabé výnosy. 

Popadané a hnijící ovoce pravidelně sbíráme a nejlépe se jej zbavujeme do asanační jámy. Do konce srpna pak provádíme letní řez peckovin a jádrovin. Při pozdějším řezu se rány hůře zacelují a stromy mohou trpět klejotokem. Průklest angreštu a rybízu provádíme po sklizni a stejně tak odřežeme odplozené výhony maliníku.

Srpen je obdobím dozrávání hroznů révy vinné. Dobrou ochranou před ptactvem a vosami je obalení hroznů do síťoviny nebo obyčejných papírových pytlíků.

Srpen v zelinářské zahradě

Tento měsíc patří především sklizni rajčat, okurek, tykví, fazolek a paprik. Tyto teplomilné rostliny potřebují mimo teplého počasí i dostatek vláhy a živin. Rajčata sklízíme postupně, jakmile začnou červenat, zpravidla v týdenních intervalech. Trháme je i se stopkou, jsou pak aromatičtější. Klademe je na lísky a dáváme na slunné místo, kde dozrají během několika málo dnů. Dozrávání můžeme urychlit, když mezi rajčata na lískách položíme několik letních jablek. Plyn etylen, který jablka uvolňují, zrání uspíší. Ke konci vegetačního období hlavní lodyhu nahoře sřízneme, abychom podpořili zrání rajčat. Před prvními mrazíky pak rajčata otrháme i zelená, ale plně vyvinutá a necháme je dozrát při teplotě 18-26 stupňů C. 

Salátové okurky sklízíme 1x až 2x týdně, jakmile dorostou potřebné velikosti a zaoblí se jim žebra. Plody opatrně ulamujeme. Za sucha vydatně zavlažujeme především v období nasazování a růstu plodů. Zaléváme stejně jako rajčata z konve bez růžice přímo ke kořenům.

Tykve jsou potřeba sklízet častěji. Sklízíme postupně od nejmladšího stadia, hned jak odpadne uvadlé okvětí od plodu, až do plného vývoje, dokud je slupka ještě měkká. Mladé tykve jsou chutné i syrové, ale nedají se dlouho skladovat, vydrží v chladničce jen 2 až 3 týdny. Dorostlé tykve vydrží déle. Tykve sklízíme zásadně se stopkou, aby se nekazili. 

Fazole vyžadují včasnou a pravidelnou sklizeň lusků. Lusky se sklízejí, dokud jsou ještě hladké a semena málo vyvinutá. Toto platí pro fazole keříčkové i tyčkové. Dozrát můžeme nechat některé lusky a využít je příští rok pro výsev.

Papriku sklízíme pro přímý konzum nedozrálou, dokud jsou ještě lusky zelené, případně světle žluté a při mírném zmáčknutí praskají.

Pokračujeme s sklizní cibule a česneku. Sklízíme v době, kdy alespoň u poloviny rostlin nať sama polehne. Cibuli vytaháme za nať ze země a rozložíme i s natí na záhoně, kde ji ponecháme 1 až 2 týdny proschnout. Sklízíme za suchého počasí. Pokud nemůžeme nechat cibuli na záhoně kvůli deštivému počasí, sušíme ji řídce rozloženou na lískách. Ty pak libovolně přenášíme na slunce nebo pod přístřešek. Cibuli pak svážeme po 10 až 20 kusech do svazků a zavěsíme na drát pod střechou, aby doschla. Po 2 až 3 týdnech opatrně odřízneme suchou nať nožem cca 2 – 3 cm nad krčkem cibulí a odstraníme i zaschlé kořeny. Cibuli pak skladujeme v suchu, nikoli ve sklepě!

Česnek sklízíme podle jeho druhu. Pokud pěstujeme tzv. nepaličáky, vysazované na podzim a sklízející v polovině července, tak ty bezpečně vytahujeme ze země, jakmile stonky v krčku změknou a rostliny začnou poléhat a nať žloutnout. U paličáků je nejvhodnější doba ke sklizni, kdy se stočený konec stvolu napřímí. Jarní nepaličáky pak sklízíme také až v srpnu. Česnek sklízíme pouze za suchého počasí. Rostliny podryjeme rýčem a vytáhneme ze země. Zbavíme je opatrně zeminy a vytřídíme cibule napadené chorobami, poškozené a se značně redukovaným kořenovým systémem. Nikdy neoklepáváme rostliny o sebe! Česnek svážeme do svazků a zavěsíme na vzdušném místě, aby proschl. Zhruba po třech týdnech odstřihneme nať cibulí cca 3-4 cm nad krčkem, kořeny zkrátíme na půl cm a česnek narovnáme na lískách a uložíme do suché a bezmrazé místnosti. Zároveň vybíráme nejlepší cibule pro podzimní nebo jarní výsadbu. Česnek můžeme také po sklizni vázat do copů a takto ho i usušit a uskladnit.

Na volné záhony můžeme ještě vysít pozdní  zeleninu, jako jsou některé odrůdy ředkviček, kedlubny a saláty, které budeme sklízet před zimou.