Jak jsem se pustila do pěstování růží

Léto patří na okrasných záhonech zejména omamně vonícím růžím. Já se nikdy nepřestanu pozastavovat nad nádherou rozkvetlé růžičky. Mám je prostě ráda. Letos jsem se rozhodla, že se sama pustím do pěstování růží. Před chatou máme pod okny malý plácek, který k tomu přímo vybízí. A jak jsem jako pěstitelka růží úspěšná?

Zakládání růžového záhonu

Pod okny chaty je pěkné prostorné místo s odpoledním sluncem, které je však před příliš silnými paprsky chráněno stínem nedaleké třešně. Ideální místo pro růžový záhon a pěstování růží. Už jen při představě, že se ráno probudím, otevřu okno a do místnosti zavane svěží růžová vůně – no, už se nemůžu dočkat!

Přípravu záhonu zvládnu sama. Vytyčení prostoru o rozměru 3 x 0,5 metru bude pro začátek úplně dostačující. Vyrýpnout travní drn, navozit kompostovou hlínu smíchanou s trochou písku mi zabralo asi půl odpoledne. Abych zabránila zarůstání trávou, tak jsem prostor navíc ohraničila starými cihlami, které nám zbyly po zbourání nepotřebného  přístřešku na nářadí.

Tak a teď vyrazit do zahradnictví vybrat ty pravé růže pro můj záhon. Růže se sází zpravidla na podzim, ale jejich výsadba je možná i v průběhu jara – od března do dubna. V době, kdy již nehrozí mrazíky. Já růže vysazovala na počátku dubna. V zahradnictví jsem vybrala tři sazenice keřových růží. Přeci jenom nevěřím, že sazenice, které se dají koupit v marketech budou kvalitní.

Tři sazenice pro Šípkovou Růženku

Vybrala jsem tři sazenice – tři různě barevné typy růží, které dorůstají přibližně do stejné výšky a potřebují obdobné podmínky pro svůj růst. Po příjezdu domů jsme je s dcerou opatrně vybalili z igelitového obalu a zasadili do připraveného záhonu. A vydatně zalily. Jednotlivé sazenice je nutné od sebe sázet asi do vzdálenosti 40 centimetrů. Já jsem je zasadila dál od sebe. Mezi ně totiž ještě přijde zasadit levandule.

Růže se na jednom záhonu skvěle doplňují s levandulí.

Levandule také úžasně voní, růže nezastiňuje a nepřerůstá. Navíc výtečně odpuzuje mšice, které jsou častými cizopasníky na růžích.

Jak se ukázalo, tak i přes pečlivý výběr to jedna sazenice nezvládla a uhynula… No nevadí, byl to první pokus, tak na podzim koupíme jinou. Podzimní výsadba je vhodnější. Oni totiž i ty jarní sazenice bývají pozůstatkem toho, co zbylo z podzimu, proto může dojít k tomu, že vysílená rostlina dostatečně nezakoření, a i přes veškerou péči uhyne.

Sluníčko a zálivka

Sazenicím jsme s dcerkou dopřávaly dostatečnou zálivku, záhon občas vyplely od náletů plevele a pozorovaly, jak růžičky rostou a sílí. Jak už jsem psala, tak jedna z nich záhy uhynula. Ale zbylým dvěma se výtečně dařilo. Když se objevila první poupata, měly jsme obě dvě z dobře odvedené práce opravdovou radost. Jedna – ta bílá, nás obdařila jedním poupátkem, ale ta růžová nasadila poupata hned tři!

Voňavé růžičky z vlastního záhonu

Je to první sezóna pěstování růží a hned čtyři krásná poupata! Každým dnem jen jen rozpuknout. Jednoho červencového odpoledne dcerka přiběhla, že poupata už opravdu kvetou. Samou radostí jednou utrhla a zrovna tak nešikovně, že jaksi zapomněla na stopku. Ale co, sice mě to mrzelo, ale daly jsme růžičku do skleničky na stopce a jako dekorace na stole takhle vydržela skoro 14 dní! I naše štěně mělo z výpěstků velikou radost – samým skotačením si i ono jedno rozkvetlé poupě ukouslo – potvora! A tak ze čtyř růžiček na záhonu zbyla jenom dvě. Ale to nevadí – je to první pokus, první sezóna. Příští rok nás určitě obdaří větší růžovou nadílkou, takže si budeme připadat jako opravdové Šípkové Růženky – jen se nepíchnout o trn!

Aby však keříky přečkaly zimní období je nutné je řádně zazimovat. Sestřihnout zahradnickými nůžkami a udělat jim zimní přikrývku z chvojí.