Vlhkost! Nepřítel domu
Vlhkost si nevybírá, usadí se v rodinném domku stejně jako ve velkém činžovním domě. Na povrchu stěn se dělají nepěkné mapy, vykrystalizují soli, dělají se plísně.
Narušuje se tak omítka i samotné zdivo. Díky zvýšené vlhkosti dochází k velkým tepelným ztrátám a vzduchem se šíří nepříjemný zápach. Každé působení vlhkosti silně narušuje správné působení tepelné izolace domu.
Dříve než přikročit k radikálnímu řešení v podobě nové izolace, je nutné prozkoumat vnější plášť domu z hlediska možných závad. K správnému posouzení stavu omítky je nutné čas od času provést obchůzku kolem budovy. Malá poškození, která díky tomu rozpoznáte se dají včas opravit.
Před jakýmkoliv zásahem do zdiva je nutné:
- zjistit příčiny vlhkosti
- zdroj vlhkosti
- druh vlhkosti
- stupeň poškození
- stupeň zasolení
Existují tři různé druhy vlhkosti zdiva vyvolané různými příčinami:
► Chemické příčiny – každá stavební hmota má svou přirozenou vlhkost, která je závislá na stupni vlhkosti okolí (př. cihla s vlhkostí 0,5% se považuje za suchou)
► Fyzikální příčiny - vlhkost, se do zdiva dostává v důsledku působení fyzikálních zákonů (patří mezi ně hydroskopická vlhkost a kondenzovaná – rosná – voda). Hydroskopická vlhkost je způsobena obsahem solí ve zdivu, která ve svých molekulách zadržuje vodu. V případě kondenzované vody se jedná o vlhkost vysráženou na materiálech, které mají nižší teplotu než je hodnota rosného bodu. Oba typy této vlhkosti leze do jisté míry ovlivnit správným a pravidelným větráním.
► Kapilární příčiny – tato vlhkost je většinou způsobena chybějící nebo poškozenou horizontální izolací. V průběhu let se izolace, a to jak vertikální, tak i horizontální, porušuje vlivem počasí a působením solí v zemině. Vzlínající zemní vlhkosti lze zabránit vytvořením nové izolace zdiva nebo aplikací technologie na osmotickém či obdobném principu. Tím se zvýší tepelně izolační vlastnosti objektu, ztratí se zápach z nadměrné vlhkosti a zamezí se tvoření plísní.
Stav fasády:
► jestli-že objevíte ve zdivu drobné trhlinky připomínající žilky, pak je jasná zvýšená přítomnost vlhkosti v omítce
► hluboké trhliny – ty přivádí do zdiva vlhkost, příčin jejich vzniku je celá řada a při opakovaném výskytu by je měl posoudit odborník.
► plošně opadaná omítka naznačuje vlhkost a působení mrazu (toto poškození se nejčastěji vyskytuje na podezdívce)
► postupné a nestejnoměrné odloupávání zdiva je způsobeno neprodyšným nátěrem, pod kterým se hromadí voda a způsobuje opadávání omítky
► jestli-že omítka „kvete“, pak je jasné, že je v ní přítomno větší množství škodlivých solí
► pozor také na výskyt mechů a řas v blízkosti zdiva, ty zabraňují postupnému vysychání a dýchání stavby
V dnešní době existuje celá řada metod sanace zdiva proti vlhkosti. Samotné vysoušení zdiva lze důkladně provést až po komplexní analýze příčin vlhkosti, kdy je zjišťován její zdroj a druh vlhkosti. Sanace se provádí v zóně podezdívek, základů a dlažeb.
Metody sanace:
- zarážené izolace – oddělení zdiva pevnou zábranou (např. zarážením nerezových plechů do spáry). Tato izolace je vhodná u takových staveb, kde jsou zavlhlé sklepní prostory.
- podřezání zdiva – to se provádí buď řetězovou pilou nebo diamantovým lanem. Nejprve se provede proříznutí zdiva, vloží se nová hydroizolace a spára se uzavře pevnostními klíny s injektáží
- elektroosmická metoda
- magnetokinetocká metoda
- chemické injektáže – do zdiva se v předepsaných roztečích vyvrtají otvory, které se vyplní speciální suspenzí
Přečtěte si i další články:
na téma:
Stavební práce
Před stavbou
Zateplení, fasády
nebo přímo:
Sádrokarton
Škody způsobené zimou
Rekonstrukce panelového bytu
Příspěvků v diskusi: 3